První místo si zaslouží každý sportovec

V neděli proběhlo v Klubu v rámci Sportovního galavečera vyhlášení Nejlepšího sportovce města Zubří za rok 2016. Kategorii jednotlivců opanoval Tomáš Štverák, který byl zároveň dekorován jako Absolutní vítěz ankety. Stejný kousek se mu povedl už v minulém roce a my jsme se ho zeptali na jeho pocity.
Tome, tak jaké to je být podruhé po sobě nejlepším sportovcem v Zubří?
Ahoj, v první řadě bych chtěl poděkovat za nominaci do ankety

a následně samozřejmě všem, kteří mě podpořili svými hlasy. Jinak je to fajn pocit a jsem rád, že se lidem líbí, to co dělám. Moc si toho vážím a je to pro mě další motivace, abych dělal to, co mě baví.

Jak dlouho máš ještě v plánu nepustit nikoho na vrchol? Vzhledem k Tvému věku asi hodně dlouho… 
Takhle o tom rozhodně nepřemýšlím. Beru to tak, že pokud dostanu nominaci, tak neodmítnu a rád se zúčastním. Ale ať už vyhraje kdokoliv, tak je to právem. Předtím než jsem začal takhle běhat, tak jsem hrál házenou a fotbal. A vím, že každý, kdo dělá jakýkoliv sport, to má hodně těžké, takže to první místo si zaslouží opravdu každý sportovec.

Doufal si tajně, že bys mohl obhájit prvenství nebo jsi měl jiné favority na vítěze?
Jak už jsem řekl v předešlé otázce, favoritem byl pro mě každý, kdo byl nominovaný. Mohl vyhrát kdokoliv a bylo by to jednoznačně zasloužené. A jestli jsem doufal ve vítězství? To už ani pořádně nevím...

Cenu za absolutního vítěze ti předával Sváťa Božák, jediný Čech v historii, kterému se podařilo pokořit nejnáročnější cyklistický silniční závod „Race across America“.
To, že mi cenu předal právě Svaťa mi udělalo obrovskou radost. Je to super člověk, který neuvěřitelně dře a zároveň dělá, to co ho baví a nijak ho to neživí, právě naopak. To máme asi společné, děláme něco, co nás naplňuje, děláme to ve svém volném čase a nemáme z toho vlastně žádný zisk. Navíc oba dva vyhledáváme trošku extrémnější závody, než je úplně obvyklé.

Jsme na začátku sezóny. Mohl by si nám prozradit plány na letošní rok?
Já nejsem ten typ, který si vytyčí pár cílů a speciálně na ně trénuje. Běhám, protože mě to baví. Takže pokud se naskytne nějaký závod a mám čas, chuť, motivaci a zdraví, tak mi nedělá problém přihlásit se a běžet. Ale samozřejmě mám taky pár závodů, které znamenají něco víc, než ty ostatní. Letos to bude především UTMB – Ultra Trail du Mont Blanc (170km, 10 500+).

Právě tento závod bude asi vrcholem Tvého snažení. Je to velká výzva?
Jak se to vezme. Závod, který jsem běžel loni v Andoře, byl svými parametry a techničností rozhodně nesrovnatelně těžší. Na druhou stranu UTMB je závod, který je mým snem už od počátků mého pobíhání. Každoročně se schází na startu nejlepší běžci světa a je to takový týdenní ultratrailový svátek. Závodem žije celé Chamonix, kde je závod situován a atmosféra je přímo elektrizující. Abych to uzavřel……. těším se jak malý kluk.

Závodu se zúčastní dalších šest Čechů. Jaké jsou Tvé cíle v tomto náročném závodě?
O nějakých konkrétních cílech jsem zatím tak úplně nepřemýšlel. Samozřejmě primárním cílem je závod vůbec dokončit. Takový největším cílem a spíše snem by bylo běžet někde na úrovni prvních žen a dobíhat do cíle před zaplněným náměstím.

Jak tvrdě se na takový závod musí trénovat?
Neřekl bych, že se budu připravovat nějak jinak než doposud. Jen bych chtěl více navštěvovat větší hory, jako jsou například Tatry, Malá Fatra nebo si udělat nějaké soustředění v Alpách.

Kromě dřiny musí člověk i odpočívat. Jak využíváš volný čas Ty? Pokud ho máš, samozřejmě...
No času opravdu moc nemám. Abych se přiznal, tak i škola jde někdy do pozadí, což budu muset vzhledem k tomu, že letos maturuju asi trošku změnit. Jinak mou regeneraci tvoří především masáže u Petra Kocurka, za což mu patří velké DÍKY a dále navštěvuji wellness na hotelu Energetic, kterým musím taky poděkovat za jejich podporu.

Při natáčení s Bobem Kleplem jsi mi říkal, že se chystáš na maratón do silniční Bratislavy. Kdy a s jakým cílem tam odjíždíš?
No, asi jsem se zbláznil, ale je tomu tak. 2. dubna se postavím na start silničního maratonu vůbec poprvé v životě. S ohledem na to, že trénuju především na dlouhé běhy v horách a silniční běhy moc nevyhledávám, tak to bude opravdu výzva. Za cíl jsem si dal doběhnout, pod 3 hodiny, což je taková meta pro hodně běžců, tak uvidíme, jak to dopadne.

Mimochodem, jak sis natáčení s Bobem užil?
Užil jsem si ho moc. Potvrdil svou pověst velkého srandisty, a zároveň byl velice skromný.

Vzhledem k tomu, že Tebe i Honzu Hrachovce Bob v cílové rovince porazil, znamená, že tam asi ještě nějaké rezervy jsou...
Ty jsou vždycky. Určitě jsou u nás kluci, kteří jsou ještě o level výše než já. To je ale v pořádku, člověk se chce neustále zlepšovat a dosáhnout minimálně na jejich výkonnost, ne – li ještě vyšší.

Tome, díky za rozhovor, ať se daří a hlavně ať slouží zdravíčko!
PR